Aneta Františka Holasová: Kde domov můj a jiné příběhy z české krajiny

Aneta Františka Holasová
Kde domov můj a jiné příběhy z české krajiny

Výstava je realizována v rámci cyklu výstav věnovaných ilustracím k jediné knize, která je v rámci své realizace nějakým způsobem významná. V roce 2024 si připomeneme 190. výročí data, kdy byla hra se zpěvy Fidlovačka, v níž poprvé zazněla česká hymna, poprvé uvedena ve Stavovském divadle. Psal se rok 1834.

Aneta Františka Holasová (1985), absolventka atelieru ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni se tomuto tématu věnovala ve své autorské knize s výše uvedeným názvem v roce 2018 a kniha byla uvedena na trh k 100. výročí vzniku ČSR. Edukačně pojatý příběh broučka Týlka putujícího českou krajinou a hledajícího tu nejhezčí podle písně „Kde domov můj“ je ojedinělou ilustrační knihou pro děti od 5 let, která zpracovává téma české hymny. Výstava však neobsahuje jen příběh naší hymny. Naopak, plynule se přelívá do obrázků inspirovaných konkrétní českou krajinou a pokračuje v dalších autorských projektech ilustrátorky, jejíž záliba v popisu české přírody, rostlin, živočichů i jejich způsobu života překračuje hranice klasické dětské knihy. Její dokonalé popisy fyziognomie, vlastností a užitečnosti jednotlivých zástupců české flóry a fauny v projektech jako Lumír včelaří a Bylinkář hovoří jasně o didaktické či edukační formě dětské knihy, aniž bychom však mluvili o klasické vědecké ilustraci. Naopak, výtvarný jazyk zůstává věrný malému dětskému čtenáři, což ovšem nevylučuje až odborně důkladný popis činností, podle kterého lze například začít včelařit s medvědem Lumírem nebo zpracovávat tinktury z bylin podle návodů pratety Alžběty. To vše v půvabných, formátově větších ilustracích realizovaných technikou akvarelu.

Aneta Františka Holasová k přírodě inklinovala již od dětství. Vyrůstala v krásné krajině Českolipska, kde se poslední vrcholky Českého Středohoří snoubí s prvními vrcholy Lužických hor a žluté pískovce Máchova kraje s černými čediči kamenných varhan. Tato krajina se svou bohatostí se autorce vryla hluboko pod kůži a zůstala v její tvorbě i přes odchod na studia do Prahy, kde absolvovala obor konzervování a restaurování kniha a papíru na Střední grafické škole (2004 -8) a dále do Plzně, do atelieru ilustrace a grafiky Mikoláše Axmanna (2008–2015). Na knižním poli debutovala autorskou knihou o včelaření „Lumír včelaří“ (Labyrint, 2013), jež se stala bestselerem, který byl přeložen do mnoha světových jazyků. Za ni byla nominována na Zlatou stuhu jak ve výtvarné, tak i literární sekci. Dalšími knihami byly například Pidibabka z Brd, Kde domov můj - Příběh hymny, Medvídek Popo, Bylinkář: Přírodní kouzla naší babičky, Tajemství staré zahrady, Kam zmizela Anna, Sofinka a záhadné zvířátko, Sofinka a paměť stromů aj. V roce 2019 byla nominována na ilustrátorku roku a v roce 2020 získala Zlatou stuhu ve výtvarné sekci za knihu Tonča a krasojezdec. Již deset let se s jejími ilustracemi potkávají čtenáři dětského časopisu Raketa na jeho stranách. Aneta Holasová spolupracuje s nakladatelstvími Albatros, Labyrint, Pikola, Běžíliška aj. a se svojí rodinou žije opět v milované krajině rodného Českolipska.

Daniela Růžičková, kurátorka výstavy

Slavnostní zahájení výstavy proběhla 8. 3. 2024